Letos uvidíte

MFF Klatovy

Cimbálová muzika Harafica

speciální host pátečního večera

Harafica patří mezi neodmyslitelné prvky uherskohradišťského folkloru a je známá svým bohatým vystupováním na koncertech, besedách u cimbálu a dalších kulturních akcích. Spolupracuje s renomovanými sólisty a dalšími hudebními tělesy, jako jsou například Janáčkova Filharmonie Ostrava, Hradišťan, VÚS Ondráš nebo orchestr SĽUK z Bratislavy.

Muzika se během let plně vyprofilovala jako progresivní cimbálová muzika, která čerpá ze základů uherskohradišťského Dolňácka a postupně obohacuje svůj repertoár o písně z jiných regionů Moravy, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Kromě prolínání s prvky jiných žánrů se muzikanti věnují autorské písňové tvorbě.

Na začátku roku 2022 muzika absolvovala úspěšné koncertní turné v USA, kam se v roce 2023 muzika vrátila na vánoční tour. 

Lidový taneční soubor Dzēse

Lotyšsko

Dzēse je soubor tanečních nadšenců z obce Skrīveri v samém středu Lotyšska.

Svým již téměr dvacetiletým příkladem inspirují mladší generace nejen v tanci, ale i v radosti ze společného tvoření. Každý je úplně jiný, přesto dohromady tvoří pod vedením Gity Skudry nevšední taneční harmonie.

Landjugend Schreez

Německo

Taneční soubor byl založen v roce 1950 v Bocksrücku. Členové souboru pořádají zábavy, hrají divadelní hry, tráví společně čas, jezdí na výlety a na festivaly jako v případě Klatov. Mezi každoroční tradice, které soubor udržuje, patří stavění máje, muzejní slavnosti, stužkování a dožínky.

Mládežnický soubor Schreez tančí typický bavorský lidový tanec už asi od roku 1960 za doprovodu vlastního muzikanta a jeho “Quetschen” (harmoniky).

Soubor se aktivně účastní soutěží, ve kterých se pravidelně umisťuje na předních příčkách a posledním úspěchem bylo druhé místo v okresní soutěži v Bayreuthu.

Folklorní soubor Limbora

Slovenský folklórny súbor v Prahe

Folklorní soubor Limbora je soubor, kterého hlavním cílem je uchovávání a rozvíjení různých forem tradičního slovenského lidového umění a jejich prezentace doma i v zahraničí. Soubor se skládá ze tří skupin rozdělených dle věku členů, a tak se v souboru potkají děti (Malá Limborka), dorost (Limborka) studenti i dospělí (Limbora).

Soubor vloni oslavil své 70. výročí a stále se těší hojné účasti diváků na jejich tradičních vystoupeních jako jsou Vianoce s Limborou, Folklor bez hranic nebo mezinárodní folklorní festival Praha srdce národů, který soubor každoročně pořádá. FS Limbora prezentuje lidové tance a zpěvy různých regionů Slovenska, a tak se diváci mohou těšit na pestrý taneční i hudební program.

Folklorní soubor Vyslúžilci z Kyjova

Folklorní soubor Vyslúžilci vznikl v roce 2006. Členskou základnu tvoří bývalí
tanečníci folklorních souborů Kyjovska.

Soubor vystupuje nejenom v domovském městě Kyjov, ale i na festivalech po celé České republice. Představil se např. na festivalech v Mělníku, Klatovech, Petrově, Miloticích, Praze, Hradci Králové apod. za svou více než 15 letou historii navštívil i několik zahraničních festivalů – Turecko, Bulharsko, Čína, Slovensko, Portugalsko. Programem souboru jsou převážně párové tance z Kyjovska.

Vedoucí souboru je Mgr. Blažena Sedlářová

Dětský folklorní soubor Kyjovánek

Soubor vznikl v roce 1976, jako nemladší složka Slováckého souboru, který má v Kyjově již více než šedesátiletou tradici. Od počátku je pravidelným účastníkem okresních, krajských i národních přehlídek. Soubor má na svém kontě řadu ocenění i několik zahraničních zájezdů.

Soubor zpracovává dětské hry, písně a tance z kyjovského Dolňácka. Před několika lety realizoval i obnovení dětských obchůzek, jako je Vynášení Moreny, velikonoční hrkání, obchůzka královniček a Lucky.

K dnešnímu dni tančí v souboru přes 60 dětí ve věku 3–16 let. Hudební doprovod souboru zajišťuje cimbálová muzika Jablúčko. Vedoucí souboru je Mgr. Blažena Sedlářová.

Folklorní soubor Krušnohor

Chomutov

Folklorní soubor Krušnohor vznikl v r. 1988 při Kulturním a společenském středisku v Chomutově, kde působí dosud.

V současné době má soubor 2 složky — dětskou a dospělou. Soubor doprovází vlastní lidová muzika v obsazení housle, kontrabas, akordeon a klarinet. V Klatovech se můžeme těšit na vystoupení dospělé části souboru.

Krušnohor zpracovává folklorní materiál Krušnohoří, Karlovarska a celé západní a jihozápadní části Čech. Soubor je pravidelným účastníkem přehlídek a festivalů v České republice i v zahraničí. Uměleckou vedoucí je Mgr. Jaroslava Macháčková.

Folklorní soubor Chorošek

host středečního před festivalového večera

Chorošek je skupina žáků fungující pod ZŠ, ZUŠ a MŠ Stachy. Dudácká muzika vznikla v roce 2012 z malé selské muziky, kdy paní učitelka Lenka Čížková, která se hudebně vzdělávala v ZUŠ Strakonice na klarinety a v soukromých hodinách u pana Josefa Režného, který je mimo jiné zakladatelem MDF ve Strakonicích, začala ve Stachách vychovávat své první žáky na klarinet a české dudy. Postupem času se přidávaly další nástroje (B klarinet, kontrabas), až vznikla dudácká muzika Chorošek. K  ní se do Klatov připojí taneční složka Žežulenka, kterou vede paní učitelka Michaela Vacíková při ZŠ Zdíkov.

Na vystoupeních zaznívají nejen písně známé lidové, ale i rekonstrukce starých zápisů, nápěvů z české i německé oblasti Šumavy a Pošumaví, které se snaží soubor oživit.

Zita Skořepová Honzlová & Badr Tachouche

čtvrteční přednáškový koncert

Před zrodem moderní hebrejštiny se zpěv v jazyce Starého zákona ve středovýchodní Evropě zřídka nesl mimo stěny synagog a dodnes je v ortodoxním judaismu vyhrazen pouze mužům bez doprovodu hudebních nástrojů. Přestože i v lidových židovských písních v jazyce jidiš se poukazuje na duchovní sféru, převládla zde světská tematika. Jidiš písně začaly vznikat na územích dnešního Polska a dále na východ až v moderní době a poskytly prostor pro vyjádření škály pocitů a témat od ironie po milostnou touhu. Některé dokonce pronikly do širšího povědomí a staly se součástí populární kultury mimo okruh židovských komunit.

Jak ale Židé přistupovali k hudbě a zpěvu v oblasti Blízkého Východu a severní Afriky? I zde po staletí žily židovské komunity, které migrovaly spolu s rozličným repertoárem a nacházely inspiraci například v arabské duchovní i světské poezii a hudbě. Nejedna sefardská modlitba nebo paraliturgický hymnus v hebrejštině tak mají své vzory v arabských milostných písních.

V závěrečné speciální části program nabídne nápěvy s paralelními hebrejskými, arabskými i aramejskými texty.

Zita Skořepová Honzlová, Ph.D. v současnosti vede oddělení etnomuzikologie a etnochoreologie Etnologického ústavu AV ČR, zaměřuje se na hudbu menšin, urbánní etnomuzikologický výzkum a folklorní revivalismus. Badr Tachouche, Ph.D. přednáší na Anglo-American University, specializuje se na islámská studia a mezináboženský dialog v uměleckých projevech.

Dětský folklorní soubor Šumavánek

Klatovy

Během působnosti souboru Šumava se zrodila myšlenka o založení dětského folklorního souboru, kde by se lidové písně a tance šířily také mezi dětmi. V roce 1983 založila Irena Valentová dětský folklorní soubor v Klatovech, který dostal jméno Šumavánek. Na její práci navázal Zdeněk Valenta ml. za pomoci Hany Červenkové. V současnosti soubor vede Olga Reitmajerová s pomocí Terezy Taichmanové a Adriany Mlćákové.

V současné době tančí děti ve věku 3 — 17 let. Šumavánek se pravidelně účastní soutěžních přehlídek a mnoha dětských folklorních festivalů.

Cílem souboru je zajistit pokračovatele dospělého souboru Šumava. Členové dětského souboru jsou zárukou, že říkanky, písně a tance našeho kraje nezaniknou a budou pokračovat v šíření lidové kultury svého regionu — Pošumaví — Klatovsko.

Folklorní soubor Šumava

Klatovy

Folklorní soubor Šumava vznikl v r. 1956 v Klatovech. Založila jej Jarmila Horejcová a na její práci navázali Dagmar Altmanová, Dagmar Hostýnková, Hana Haladová, Zdeněk Valenta st., Irena Valentová, Iveta Lízancová.

V současné době je vedoucí souboru Denisa Valentová spolu se Šárkou Štěrbovou Krejčovou.

Soubor od svého založení sbírá, uchovává a šíří lidové umění oblasti Klatovska a Pošumaví. Svůj repertoár měli tanečníci možnost předvést na mnoha folklorních festivalech doma i v zahraničí.

Pro všechny tanečníky je folklor velkým koníčkem, kterému se věnují od útlého dětství. Neméně podstatnou částí souboru Šumava je hudební složka, kterou v současnosti vede Jan Hrdina.